wildfoto

(Odonata)

jsou řád okřídleného velkého hmyzu s úzkým a velmi protáhlým tělem, který je v podstatě nezaměnitelný s druhem z jiného řádu. V hmyzím světě patří vážky mezi nejlepší letce a jsou hmyzem s nejdokonalejším zrakem. Životním prostředím, nezbytným k vývoji vážek, je až na výjimky voda. Vyvíjejí se proměnou nedokonalou. Všechny vážky i jejich larvy se živí dravě.  Vědecké pojmenování řádu odonata pochází z řečtiny ze slova odontos (zub), podle ozubeného kousacího ústrojí.

Dospělé vážky mají štíhlé, protáhlé tělo, dlouhé 20 – 130 mm a tři páry nohou. Často jsou velmi barevné, některé i kovově lesklé. Na těle mívají pruhy a skvrny. Samička a sameček mívají často odlišné zbarvení těla i křídel (pohlavní dichroismus). Váha dospělce může být různá podle druhu, např. velmi malé šidélko malé váží asi 20 mg, zatímco šídlo královské 1 200 mg.

Hlava je velká s velkýma složenýma očima po stranách. Hlava je velmi pohyblivá, vážka jí může otočit až o 180 stupňů a naklonit dozadu o 70 stupňů. Složené oči mohou být sestaveny až z 28 000 oček (ommatidií). Horní částí složeného oka vážka vidí na dálku a spodní částí vnímá bližší předměty. Ústní ústrojí je mohutné, ozubené, kousacího typu. Tykadla jsou krátká, štětinkovitého charakteru. Tři jednoduchá očka (ocelli) jsou vždy vyvinuta a umístěna na temeni. Motýlice mají oči daleko od sebe, u šídel se oči skoro vždy na temeni dotýkají. S předohrudí je hlava spojena tenkou stopkou.

Předohruď je pohyblivý malý článek za hlavou, na kterém je zespodu narostlý první pár nohou. U samiček je předohruď svrchu upravena pro zachycení klíšťkami samečka při páření. Středohruď a zadohruď jsou srostlé v jeden celek, který je šikmo postaven proti předohrudi. Tím jsou zespodu narostlé nohy značně vysunuty dopředu. Svrchu jsou připojené oba páry křídel. Dva páry blanitých křídel s hojnou žilnatinou odstávají od těla a nedají se sklopit dozadu na zadeček (charakteristické pro skupinu hmyzu nazývanou dříve Paleoptera, kam patří vážky společně s jepicemi a dalšími již vyhynulými druhy). Rozpětí křídel může dosahovat od 19 do 200 mm. Křídla jsou průhledná, čirá nebo různě zbarvená. Motýlice mají přední i zadní křídla skoro stejného tvaru, zatímco šídla je mají víc rozdílné (odtud je jejich alternativní pojmenování stejnokřídlice a různokřídlice). Nohy jsou krátké, někdy s trny. Chodidlo je tříčlánkové. Zadeček má deset článků, je válcovitý, protáhlý a ukončený kratičkými štěty. Samička má pohlavní orgány umístěny zespodu mezi 8 a 9 článkem zadečku. Samčí pohlavní orgán je zespodu devátého článku. Samečci mají navíc druhotný pohlavní orgán zespodu mezi 2 a 3 článkem zadečku.

Vážky se vyvíjí proměnou nedokonalou, tzn. že jejich vývoj nezahrnuje stádium kukly. Nymfy (larvy) vážek se rodí ve vodě nebo v blízkosti vody z vajíčka. Pokud vajíčko nepřezimovává, tak se z něj líhne nymfa po dvou až čtyřech týdnech. První stadium tzv. pronymfa trvá jen několik minut. Pronymfa se ještě moc nepodobá vážce, až při dalším svlékání se na ní objevují první společné rysy. Svlékání nymfy probíhá asi 10-15x. Při každém svlékání nymfa odvrhuje celou pokožku s dýchacím a zažívacím traktem. Při jednotlivých svlékáních se postupně nymfa vyvíjí a celkově roste. Nymfa se vyvíjí několik měsíců až let, některé druhy až 5 let (páskovec). Před posledním svlékáním nymfa přestává přijímat potravu a vylézá na vzduch, nejčastěji na stonky rostlin, někdy přímo na břeh. Líhnutí probíhá nejčastěji za teplého počasí v ranních hodinách. Nymfa se pevně přichytí podkladu a vážka se začne líhnout. Líhnutí trvá asi hodinu. Po vylíhnutí vážka ještě nějakou dobu sedí poblíž svlečky (exuvie), narovnává křídla a tvrdne, než je schopna odletět. Pohlavní zralosti (podle druhu) dosahuje po 14 dnech až měsíci. Průměrná délka života dospělé vážky je podle druhu různá, např. šidélko ruměnné se dožívá průměrně 7 dnů, šídlo královské 14 dnů. Maximum je ale mnohem vyšší, třeba u šídla královského činí 60 dnů. Výjimku tvoří druhy, které přezimovávají jako dospělci, ti se mohou dožít i půl roku. Vážky i jejich nymfy se živí výhradně dravě. Kořist většinou vyhledávají a loví za letu, ale některé druhy vyčkávají na místě a vzletnou za kořistí teprve až ji spatří. Větší šídla svojí kořist za letu často i požírají. Díky svému výbornému zraku dokáží spatřit kořist až ze 2 metrů. Kořist nejprve chytí nohama a přitáhnou si jí k ústům. Jejich kořistí bývá jakýkoliv létající hmyz, někdy i jiné druhy vážek (často šídlo uloví motýlici). Nymfa loví kořist pomocí tzv. masky, což je přetvořený spodní pysk s uchvacovacím zařízením. Masku dokáže vymrštit až do vzdálenosti jedné třetiny svého těla a kořist si pomocí ní přitáhne k ústům. Nejčastěji loví larvy jiného vodního hmyzu.

Na celém světě je známo téměř 5 000 druhů. V Evropě se vyskytuje 114 druhů. V Česku 69 až 71 druhů (2 jsou vymizelé)  ve dvou podřádech. Vážky jsou především rozšířeny v tropech, kde bývají kolem vod a v pralesích dokonce hojnější než motýli.

(zdroj : Wikipedie)