Sysel obecný
(Spermophilus citellus)
je jediný evropský zástupce rodu sysel. Je jako všichni ostatní veverkovití zástupcem řádu hlodavců. Na rozdíl od příbuzné veverky je to hlodavec zemní. Jedná se o zvířata s denní aktivitou, která se orientují především zrakem a tak je možné často pozorovat jak sysli „panáčkují“ a rozhlížejí se po okolí . Z tohoto důvodu jim vyhovují přehledné plochy s nízkou vegetací, jakými byly v dřívějších dobách stepi, později pastviny, udržované meze a náspy cest a v současné době letiště a golfová hřiště. Sysli žijí v koloniích, které mohou čítat až několik set jedinců. Každý dospělý jedinec v kolonii si obhajuje vlastní teritorium, v jehož středu se nachází nora se šikmým vstupem, obytnou komorou a více východy. Kromě této hlavní nory má obvykle v okolí vybudováno ještě několik tzv. únikových nor, kam se ukrývá, je-li vyrušen. Sysli se živí zejména rostlinami a semeny, ale nepohrdnou ani drobným hmyzem. V případě potřeby přenáší potravu v lícních torbách (odtud asi výraz „syslit“).
Sysli tráví čas od podzimu do jara ve stavu hibernace (zimního spánku). Na toto období si sysli nevytvářejí zásoby potravy v noře, ale využívají jako zásobu energie svůj podkožní tuk, který může těsně před zahájením hibernace tvořit až 1/3 celkové hmotnosti zvířete. Probuzení ze zimního spánku nastává, když se půda prohřeje na 6-8°C a záhy poté začíná období páření. Samice rodí po 25-28 dnech březosti 4-8 slepých a holých mláďat. Po dosažení 4. týdne věku mláďata začínají opouštět mateřskou noru a pohybovat se po kolonii . Postupně se osamostatňují a obvykle se usazují ve vzdálenosti několika set metrů od mateřské nory. Pohlavně dospělá jsou mláďata až v dalším roce, tedy pokud úspěšně přečkají první hibernaci.
Sysel obecný žije v jihovýchodní a střední Evropě a Česká Republika je nejzápadnější a nejsevernější výspou jeho rozšíření. Do střední Evropy se sysel obecný pravděpodobně rozšířil z Balkánu spolu s rozsáhlým odlesňováním a rozvojem zemědělství. Na západ Čech se dostal zřejmě až v době před 500-300 lety po rozsáhlém kácení pohraničních lesů. V padesátých letech minulého století byl sysel na našem území značně rozšířen a zároveň huben jako zemědělský škůdce. Od sedmdesátých let se jeho výskyt drasticky snížil a to nejen v Čechách, ale i ve zbytku střední Evropy . V současné době se na území České Republiky vyskytuje na 34 lokalitách.
(Zdroj: Muzeum Karlovy Vary
Mgr.Kristýna Matějů)
